charakter článku: Články, reportáže, rozhovory Bokor postavili ve dvacátých letech minulého století Francouzi jako horskou stanici, do jejíž klimaticky příjemnější náruče se uchylovali ve snaze vyhnout se vedrům kambodžského jižního pobřeží.Do nerušeného soukromí se svými konkubínami se sem uchyloval i kambodžský král. O necelé století později je však Bokor opuštěným městečkem duchů s nejistou perspektivou.
Silnice v Kambodži mají pověst nejhorších na světě a cesta na Bokor, do výšky 1080 metrů nad mořem, není žádnou výjimkou.Vlastně nazývat silnicí onen trhanec, který musíte po dvě hodiny zdolávat na korbě pickupu na cestě z výchozího městečka Kampot, je výrazem hodně silné tolerance.Kdybyste měli počítat cáry asfaltu, které přežily až do součastnosti, vystačili byste si s hodně jednoduchou matematikou.
Ale kvůli místní silnici se na Bokor rozhodně nejezdí. Kdyby se sem zítra vypravili filmaři, mohli by zde začít natáčet od minuty. Většina popisů místní scenérie si také obvykle vypomáhá filmovým přirovnáním, najdete zde kulisy pro vědeckofantastické filmy nebo horor.Bývalé sídlo francouzského guvernéra a pozdější hotel a kasino by si tak mohlo zahrát v některém z pokračování Psycha.Cedule povalující se na jeho schodech upozorňuje návštěvníky, aby v těchto místech nehledali nocleh. Tady už hlavu nikdo nesložil opravdu dlouho. Vnitřnosti hotelu byly dokonale vykuchány a z jeho zařízení nezbylo vůbec nic. Atmosféru hazardních sázek si tak můžete jenom představovat.Hotel, stojí na samém kraji útesu kolmo se řítícího ke kambodžskému pobřeží. Pro návštěvníka úchvatná vyhlídka, pro neúspěšného gamblera ideální místo, jak skokem vyřešit osudovou sázku.
Místo nejtěžších bojů
Kasina byla na Bokoru původně dvě, jedno pro majetnější sázkaře, druhé pro ty, kteří své sázky drželi raději při zemi.To však bylo ještě ve starých zlatých časech, ve čtyřicátých letech francouzskou horskou stanici obsadili odpůrci koloniálního režimu.O třicet let později zde nalezli útočiště Rudí Khmerové, kteří pak zde sváděli urputné boje s invazní vietnamskou armádou.Pro Vietnamce, kteří Rudé Khmery na začátku roku 1979 svrhli, představoval Bokor místo, kde museli podstoupit jedny z nejtěžších bojů.Obě armády se zde ostřelovaly na půlkilometrovou vzdálenost. Vietnamci se usídlili v bývalém kasinu, Rudí Khmerové jim čelili z kostela, kde po sobě kromě nápisů na zdech zanechali také kuchyni i sociální zařízení. Společným nepřítelem pro všechny se stala i okolní příroda. Tady se neumíralo pouze na střelná zranění, ale také na hadí uštknutí.Ačkoliv se to při pohledu z oken opuštěných budov nemusí zdát, jste obklopeni poměrně divokou přírodou. Nikoliv nadarmo je tato oblast nazývaná Sloní hory.Jeden čas byl Bokor kandidátem na zapsání do seznamu UNESCO a o šanci ho připravila zejména nelegální těžba dřeva.Plány na obnovu této bývalé horské stanice však nejsou zapomenuty, jeden z posledních projektů korejské společnosti se však prý rozplynul v korupčních kapsách kambodžských úředníků, a tak opuštěné městečko duchů na svoji další šanci dál čeká.
Kambodža © 2009 - 2023 Marten & Louis s.r.o.