Kambodža: Erotická mise OSN

Pro část vojáků byla služba v misi v Kambodži ctí, jiní trávili s prostitutkami tolik času, že velení zakázalo parkovat vozům OSN před nevěstinci. Mírové jednotky OSN zanechaly v Kambodži sporné dědictví.

Ona je v tričku a minisukni a trochu cudně klopí oči. On v maskáčích a modrém baretu a tak trochu ochranitelsky ji objímá. Oba jsou z vosku a v Siem Reapu, kambodžském městečku poblíž proslulého klášterního komplexu Angkor, jsou hodně populární. Při zmínkách o voskovém páru se místní průvodci lehce usmívají. Kambodžané na členy mise UNTAC vzpomínají právě takto: přes den těžce pracující, v noci bavící se stejně intenzivně .Když se v únoru 1992 v Kambodži pod modrou vlajkou OSN objevilo dvacet tisíc příslušníků mise UNTAC, jednalo se do té doby o nejnáročnější operaci mezinárodního společenství. Když v září následujícího roku mise končila, mohla si na konto připsat řadu úspěchů: návrat 360tisíc uprchlíků, alespoň minimální obnovu infrastruktury a především fakt, že po téměř padesáti letech mohli Kambodžané opět volit. Mise UNTAC však měla i stránku, která se v oficiálních hodnoceních již tak dobře nevyjímá.

Členové mise ze 45 zemí dostávali diety 145 dolarů na den. Tolik, kolik Kambodžané vydělali za celý rok. V zemi s minimálními možnostmi zábavy záhy našli způsob, jak peníze utratit. Jejich příchod odstartoval v Kambodži explozi komerčního sexu trestaného během hrůzovlády Rudých Khmerů smrtí. V roce 1991 bylo v zemi šest tisíc prostitutek, následující rok již téměř čtyřikrát tolik a jejich průměrný věk se snížil z osmnácti na patnáct let. Někteří příslušníci UNTAC se ke všem ženám, které potkali, chovali jako k prostitutkám.

Zatímco vedení mise v čele s Jasušim Akašim počínání podřízených bagatelizovalo slovy, že chlapci zůstanou chlapci, nejednalo se o tak úplně nevinné dobrodružství rozpustilých školáků. Ložnice se ukázaly pro členy UNTAC nebezpečnějším místem než země těžce se zotavující z dlouhodobých bojů a genocidy Rudých Khmerů. Zatímco při výkonu služby zemřel dvacet jeden příslušník mise, podle oficiálních údajů se 47 modrých baretů vracelo domů jako HIV pozitivních; počet nakažených však podle některých odhadů dosáhl čísla 150. Německá polní nemocnice řešila pět tisíc případů pohlavně přenosných nemocí. Využívání převážně vietnamských prostitutek jako dočasných manželek nahrávalo propagandě v té době ještě neporažených Rudých Khmerů, tvrdících, že UNTAC je prodlouženou rukou Vietnamců.

Kambodžská mise se až v říjnu 2000 dostala na pořad jednání Rady bezpečnosti, kdy byla přijata rezoluce požadující větší zapojení žen do mírových operací, mimo jiné s cílem předejít opakování kambodžských výstřelků. Voskové dědictví UNTAC ze siemreapského muzea je tak vlastně jenom "úsměvným ohlédnutím" za minulostí. Zvláště ve srovnání s hodnocením kambodžského premiéra Hun Sena, který v odpovědi na otázku, co zemi přinesla mise OSN, nemohl být stručnější: AIDS.

Facebook: